|






|
|
|
|
Generální sponzor 
19.6.2001 - Islamabad
Expedice Qgir-K2 dorazila do Islamabádu
Osmičlenný expediční tým Himalaya 8000, který v následujících dvou měsících bude útočit na druhou nejvyšší horu světa, dorazil do Islámábádu.
Letěli jsme natřikrát přes Řím a Dubai, byli jsme na cestě téměř šestnáct hodin a na všech členech skupiny je únava znát, řekl po neočekávanně snadném a rychlém odbavení na letišti a ubytování se v hotelu šéf výpravy Zdeněk Hrubý.

Stejně jako v Nepálu se o nás stará servisní agentura tentokrát ATP Tours. Hned na letišti na nás čekal autobus, naložili jsme
všechny věci a odjeli do hotelu. Snímek je před hotelem Regency.
Like in the Nepal we were taken care of by service agency. Here it is ATP tours. We had a bus waiting for us at the airport and with all our things we were transported to the hotel. This picture was taken in front of the hotel Regency.
Časový posun Pákistánu oproti Ceské republice jsou +3 hodiny, nicméne ješte v pondělí po príletu zažádali všichni o prodloužení běžného turistického třicetidenního víza. Jako přízrak oproti Nepálu, který známe nepoměrně lépe, sledujeme, jak třeba všechny zásilky, které jsme posílali napřed už před týdnem, nejenom v porádku dorazily, ale náš pákistánský partner je dokonce vyzvedl z cargo skladu a už na nás čekaly v hotelu. To je naprostý sen, tvrdí expediční zástupce vedoucího Josef Šimůnek.
Odpoledne je ještě v plánu návšteva české ambasády v Islámábádu a pak už odpočinek. Není vyloučeno - pokud organizační zázrak bude pokračovat stejně dobře - že celá skupina vyrazí už v úterý na sever, do hor.
Když se řekne: Jde to skvěle!
Předchozí zpravodajství o tom, že všechny nezbytné organizační kroky v pákistánském hlavním měste jdou nad očekávání dobře, je vysloveně tendenční. Pravda je následující.
Na letišti jsme obdrželi jako každý turista jednoduché razítko do pasu s výraznou číslovkou 30. Zkrátka do měsíce podle něj máme zemi opustit. Jenomže tou dobou má být útočné čelo lezců právě někde pod vrcholem. Potřebujeme dva měsíce!
Prodloužení víza zařídíme, pravili dva chlapíci od pákistánské agentury, která za provizi už půl roku dopředu pomáhá s přípravou cesty. Naložili všechny do klimatizovaného autobusu a následovala: návšteva vízového oddělení, že prý potřebujeme kopie pasu, kopírka je o ulici dál, kopírujeme, pak nazpátky na úřad, fajn, teď jeďte zaplatit 35 rupií (každý osobně) do národní banky, jedeme tam, předbíháme frontu, dostáváme lejstro, tedy vlastně trojstvrzenku o zaplacení, vyplňujeme tedy každý vše trojmo, pak konečne šéf Zdeněk Hrubý platí za všechny, pak zpátky na víza, dostali jsme formulář, vyplňujeme ho a úredník podepisuje, ale musíme ješte jeden kazdý s tím vyplněným a podepsaným lejstrem k řediteli kanceláře, tomu naše papíry (ackoliv stojíme před ředitelským stolem oči v oči řediteli) musejí podat dva strejcové, ředitel podepisuje, jdeme s papírem (jasně že kazdý zvlášt) zpátky k úredníkovi, ten vše vybere a nechá nás každého podepsat na zadní stranu jednu třetinu z trojstvrzenky z národní banky. A pak nás vyhodil bez pasu s tím, že to zítra snad bude.
No a šéf expedice se svým zástupcem si libují, jak to v tom Pákistánu pěkne jde.

Vedoucí expedice Zdeněk Hrubý hovoří s Naikamem Karimem zástupcem naší servisní agentury ATP Tours Pakistan.
Leader Zdenek Hruby talking to representative from ATP Tours Pakistan Naikam Karim.
Odhalená klukina
Pákistánci jsou snědí chlapi s často dost neproniknutelnou tváří. Mají od zámožného úredníka az po chuďase na ulici pečlivě zastřižený unisono černý vlas i vous. Na to si potrpí. Posedávají u silnice a podél obchodu ve stínu a vedrem snad ani netlachají.
Není zas takový probém mít je ke komunikaci. Stačí si třeba dřepnout na chvíli mezi řidiče náklaďáku a malých autobusků a oni - anglicky nedají ani ťuk - se alespoň usmívají a ukazují v pozdravu dlaně. Vlastně se zdají přátelští. Skazky o tom, jak na nás budou pohlížet s nezakrytým pohrdáním, jsou po prvních pár hodinách v Pákistánu skoro fuč.
Ale potvrdilo se jiné očekávání. Odhalili Soňu Vomáčkovou! Já si řekla, že se do žádných šátků balit nebudu a budu prostě za kluka, když budu pořád mezi našima klukama, oni se nevšimnou, říkala lítostivě Soňa už odpoledne po příletu. Ačkoliv se navezla do kalhot, jako my, nazula vytahané triko, jako my, ostříhala se doma jako my a navrch narazila čepici, jako my, Pákistánci do jednoho otáčeli hlavu za ní jako vojenské radary. Ženská, ani maskovaná, jim neušla.
Bodejd by jo, v Islámábádu přes den ženskou nepotkáte. Skoro.
Archiv 
|
|
 |
|
19.6.2001 - Islamabad
Expedition Qgir - K2 arrived to Islamabad
Arriving to Islamabad eight members of the expedition team Himalaya 8000 will try to reach the summit of the second highest mountain in the world in the next two months. The 16 hour flight with two transfers in Roma and Dubai is noticeable on all members, said the leader of the expedition Zdenek Hruby. Very unexpected was fast airport clearance and the accommodation at the hotel.
Time difference compared to The Czech Republic is only +3 hours, the same day of arrival we applied for an extension of our regular tourist visa which are for 30 days. When compared to Nepal, which we know so well, we are amazed how cargo sent a week ahead arrived and our Pakistani partner picked it up and delivered it to our hotel. This is an absolute dream said deputy leader Josef Simunek. This afternoon we planned to visit the Czech embassy in Islamabad and than just relax. It Could be - if this dreamy situation will last - that the expedition will leave for the mountains on Tuesday.
When you say: It is going great!
Last news about all necessary organizational issues here in the capital of Pakistan going so well things were tendentious. At the airport each of us received a visa with a big number 30. So, based on this, within a month we should be leaving. At that time the front team of our climbers will be somewhere under the summit. We need two months. We will take care of the extension of your visa, said two representatives from a hired agency, who already for the last 6 months have been working on the preparation of this expedition. We got in an air-conditioned bus and this followed: visit at visa office, copies of passports were needed, copy center was close by, back at the visa office, must pay 35 rupees at the national bank, after cutting in line we get three documents about this payment, so each of us is filling everything out three times, finally leader Zdenek Hruby is paying for everyone, back at the visa office, another form to fill out, clerk is signs it, everyone with signed form must go to see director of the office, regardless our presence in the office there are two clerks to pass our forms to the director, director is signing, going back to the first clerk of course every member separately, he collect forms and has us sign the back of one of form from the national bank, finally we can go with info that maybe tomorrow it will be done. The leader of this expedition and his deputy are saying how easy and smooth it goes in Pakistan.
Uncovered
Pakistanis are nut-brown people with dark eyes impossible to penetrate. From rich clerk to homeless ones on the street they all have uniformly and neatly cut hair and beards. They are quietly sitting by the road or by the stores in the shadows. It is not that difficult to communicate with them. Although they do not speak English, if you knee-bend between them, they smile and show their palms to say hello. Actually they seem friendly. Stories about Pakistanis looking at us contemptuously lost their ground very fast. One expectation came to reality. They noticed Sona Vomackova ! She didn’t want to wrap herself in to kerchiefs, so Sona cut her hair short and dressed just like us male members. Well, not good enough. Everybody is turning heads like army radars. It is not surprised, she was noticed. You can not see women on the streets during day. Well, almost.
Archiv 
|