| Sleva v Namche Outdoor, Travel & Climbing Center |
Generální sponzor 
8.7.2001 - C2
Váhavé počasí zdržovalo postup na K2 skoro týden. Když se začalo lepšit, byla na řadě ve výstupu Soňa:
V pátek jsme já a Šimon vstávali v půl čtvrté, tou dobou už Peter vařil. Bohužel pro mě dělal snídani zbytečně, já ráno nikdy jíst nemůžu. Tak alespoň hrnek čaje a vyrazili jsme. Šlo se nám po ledovci k nástupu podstatně líp, protože den předtím jsme s Mírou a Šimonem cestu morénou vyznačili pečlivě praporkama. Akorát poslední dva praporky, které varovaly před dost velkou trhlinou byly sražené - někdy odpoledne nebo v noci tady musela sjet pořádná lavina. Přecházeli jsme dva nebo tři lavinové splazy, všechny dost čerstvé. To jsou vždycky nepříjemné chvíle, když obcházím ty hromady sněhu a ledu a nahoře ještě pořád jsou vidět séraky.
Malý bivakový stan ve výškovém táboře C1 (6.000m). Naprostý nedostatek plošin na stany nás donutil vybudovat kamennou hráz.
Druhý stan Hannah ve výškovém táboře C1 nad ledovcem Baltoro.
Na tuhle vynášku jsme si nabalili stany, jídlo a vaření - já měla trochu menší náklad než posledně, takže se mi šlo trochu lehčeji. Cestou do C1 jsme ještě opravvaly fixy, takže nás to trochu zdržovalo, ale i přes to jsme byli v C1 už v 11. hodin. Na hodinku jsme si odpočinuli, dali si čaj a tatranku a ve 12 jsme šli dostavět pošinu na stan, kterou den před tím nedodělali Zdeněk s Radkem a Miskou. Kvůli té plošině byly velké šachy, protože při našem prvním výstupu do C1 jí začal stavět Míra, ale klukům se den nato nelíbila a začali jinou. Tak tu jinou jsme teď dokončili. Po třech hodinách, kdy Šimon s Mírou lámali patnáctikilové kameny a na laně mi je spouštěli a já z nich stavěla zítku, jsme konečně postavili druhý stan v jedničce a zalezli dovnitř.
Soňa Vomáčková na fixech kousek od výškového tábora C1.
Byl taky nejvyšší čas, protože pozdě odpoledne začalo dost silně foukat. Měli jsme v úmyslu vyspat se, ve čtyři vstát, uvařit a vyrazit nahoru postavit základ C2. Ráno nás skutečně probudil budík na hodinkách, ale hrozně fičelo, tak jsme se domluvili, že počkáme na šestou. V šest pořád fučelo. Tak v osm. Mezi tím šli nahoru dva Francouzi z mezinárodního týmu, jenomže ti už mají ve dvojce stan postavený. Foukalo hodně, stoupat v tom šlo, ale Frantíci nemuseli v C2 stavět jako bychom museli my. Což mimo jiné znamenalo i vykopat plošinu.
Tou dobou už do C1 stupal Zdeněk, Radek a Miska. Přišli v 11. hodin, chvíli jsme se radili a potom jsme já a Šimon sestoupili do BC a kluci ještě teda s Mírou tam zůstali, že budou čekat, jestli v neděli nude líp.
Základní tábor přivítal Soňu se Šimnem spoustou jídla - nahoře měli za celou dobu dohromady jen pár polívek - a hlavně dvaceti litry teplé vody pro každého. Byla koupel. Soňa proměnila jídelní stan ve sprchový kout a Šimon se cachtal na placatém kameni za stanem. Bylo krásně slunečno.
Krásného jasného počasí s minimální větrností využila kompletní čtyřka v jedničce a stoupala do dvojky. Do 6800 lezli 6-7 hodin. Na místě vykopali v sypkém sněhu a ledu plošinu, postavili třímístný Hannah a Míra s Miskou pak sestoupili do C1. Zdeněk s Radkem zůstali v C2 na noc. Během večerní relace mezi BC (Šimon +Soňa, Bouda) - C1 (Miska+Míra) - C2 (Zdeněk + Radek) se dost živě diskutovalo o tom, jaké stany se v dalších kempech budou stavět a o tom, že náhle to vypadá na nedostatek jídla v C1. Bouda, Šimon a Soňa proto ještě večer rychle dávají dohromady pytel jídla pro každý kemp a domlouvají se všichni tři na pondělí na vynášku.
Všeobecný pondělní plán zní: Zdeněk a Radek půjdou postavit jeden stan do C3, Miska s Mírou sejdou do BC a Soňa se Šimonem a Boudou půjdou nejméně do C1, možná C2.
V neděli k večeru se v BC zastavil na čaj Carlos Pauner ze čtveřice Španělů, kteří spolu s Korejci lezou Abruzziho. Ačkoliv jsou pod kopcem o nějakých 14 dní déle, žádný extra náskok před českou skupinou nemají. Mají postavenou dvojku a společně s Korejci vyfixovali 200 metrů nad ní. Carlos doslova řekl: My fixujeme a Korejci odpočívají. Mají s sebou jednu lezkyni a té - zdálo se mi - není nějak dobře.
Lépe si vede mezinárodní tým na naší Česenově cestě. Dneska, v neděli šli dva jejich chlapi postavit trojku a další dva jim vyráželi z BC na pomoc. Čtyřku plánují stejně jako my až na rameni, kde se česen setkává s abruzzim.
Český základní tábor vzrušila v těchto dnech ještě jedna významná událost: kuchař Peter přišel s novinou, že na Concordii porazilo několik expedičních kuchařů dohromady krávu a že my dostaneme taky kousek. V tu chvíli zněl jednoznačně ve vzduchu příslib čerstvých steaků a hranolků, Sláva! Když přišla obědová hodina H, přinesl Peter na stůl skutečně hranolky a nějaké tmavé kousky masa v hrnci. Všichni přítomní se na to vrhli a ve stejnou chvíli zjistili, že mají mezi dásněmi flák masa ze stoletého tažného bejka. Kousali jsme a žužlali to dobře přes půl hodiny, ale pořád jsme měli víc tuhého masa mezi zuby než v žaludku. K večeři byly pak těstoviny.
Soňa Vomáčková, Jan Rýdl
8.7.2001 - C2
Bad weather was holding us back almost a week. When it got finally better it was Sona’s turn to ascend:
On Friday Simon and I got up at 3:30 am. Peter was already cooking. Well, it was not necessary to cook for me, I never eat in the morning. So I had a cup of tea and we were on our way. We ( Sona, Simon, Mira ) carefully marked this way on the glacier by flags yesterday, so today it was smoother for us. Just the last two flags, warning about a very large crack in the glacier, were gone. It must have been hit by a serious avalanche in the afternoon or during the night. We were crossing a couple of avalanche trails which were quite fresh. It is unpleasant, when you find yourself going around hills of snow and ice after the avalanche.
Today we carried up our tents, food, and cooking tools. I had a bit of a lighter bag, so it was easier for me. On our way to C1 we were correcting fixes, but even considering that we still managed to arrive to C1 at 11 am. We had a one hour break, drinking tea and eating cookies. At 12 noon we went to finish the platform and the mole that the other group ( Zdenek, Radek, Mira ) did not finish. We had some difficulties over this platform. During our first ascent to C1 Mira started to build it, but the next day our group that had to finish it started to build another one, because for some reason they did not like the spot we originally chose for it. So we finally finished the second platform in 3 hours. Simon and Mira were breaking 15 kg of rock and then were lowering them down to me on the ropes while I was building the mole. So, finally the second tent in C1 is finished.
We got in the finished tent and our timing was immaculate, because the strong wind just started. We decided to get up at four am and go to start C2. We got up in the morning. But the wind was still to strong, so we were waiting till 6 am. The wind was still blowing at 6 am, so we decided to wait and see what it was like at 8 am. During that time two French guys went to C2, but they have their tent already finished. The wind was strong and they could ascent in it, but the Frenchies do not have to build tent in this wind.
Zdenek, Radek, and Miska were coming to C1 too. They arrived at 11 am. We put our heads together and decided that Simon and I will go to the BC and the boys will wait and see if the weather will get better on Sunday.
Base camp welcomed Sona and Simon with a lot of food. In c1 they had only a couple of soups. What they also got here in BC is 20 liters of hot water for each. So, Sona turned the dinning tent into a shower and Simon was showering on flat stones right behind the tent. It was a sunny day.
Boys who stayed in C1 used this beautiful windless weather too. They went to C2 ( 6800m ). It took them 6-7 hours. They built a platform in the snow and ice and put up tent (Hannah company) with enough capacity to accommodate three people. Mira and Miskha descended to C1. Zdenek and Radek will sleep in C2. During our evening transmition between Base camp ( Simon+ Sona + Bouda ), C1 ( Miska + Mira ), and C2 ( Zdenek + Radek ), we were debating about what type of tents to raise in the next camps and our food supply was low in C1. So in the evening Bouda, Simon, and Sona will prepare bags of food for everybody in camp one, which will be taken up on Monday.
The plan for Monday is: Zdenek and Radek will go to raise one tent in C3, Miska and Mira will go back to BC and Sona, Simon, and Bouda will go to C1 and maybe even C2.
Carlos Pauner from the Spanish expedition stopped by for tea on Sunday evening. Spaniards and Koreans are climbing Abruzzui’s route together. Even though they are here under K2 14 more days than us, they are not ahead of us. They finished C2 and together with the Koreans were fixing 200 m over it. Carlos said: We are fixing and the Koreans are relaxing. They have a female climber with them, but it seems she does not feel very well.
In better shape is international expedition climbing Cesen’s route with us. Today on Sunday two of their men went to build C3 and another two men from BC went to help them. They plan to build their C4 on the mounting shoulder just like us, where Cesen’s route meets Abruzzi’s route.
We had some exciting news. Our chef Peter told us, that several expedition chefs in Concordia butchered a cow and we will get a piece of meat too. We all loudly cheered at the idea of fresh steak with French fries. When the moment of the great lunch arrived, Peter brought French fries and some dark pieces of meat in the pot. With enthusiasm we attacked the meat, just to taste the meat from an 100 years old drought bull. We had to chew each bite for about a 30 minutes, but there was more stiffed meat on our teeth, than in our stomachs.
Sona Vomackova, Jan Rydl