| Sleva v Namche Outdoor, Travel & Climbing Center |
Generální sponzor 
10.7.2001 - C3
Expedice Qgir-K2 postavila na Česenově cestě 3. výškový tábor
Dvojice Zdeněk a Radek vystoupili po Česenově cestě na K2 do výšky 7200 metrů a postavili základ C3.
Podle Zdeňka Hrubého proběhlo dlouhé pondělí takto:
Ve druhém campu jsme se probudili v trojmístném Hannahu už před šestou ráno, ale naprosto mimo předpověď drobně sněžilo, foukal vítr a byli jsme v mraku. My jsme naopak spoléhali na dobrou předpověď a proto jsme taky plánovali na ten den výstup do budoucí trojky. Dost jsme s tím konečným rozhodnutím váhali - jestli jít nebo nejít. Volali jsme na vedlejší stan mezinárodní expedice, tam byli dva chlapi, ale ti odpověděli, že jim se nápad jít nahoru vůbec nelíbí. Nakonec jsme se přeci rozhodli a v 7. hodin jsme vyrazili. Nahoru!
Cesta vedla na rozdíl od trasy BC-C1 - kde je takový dlouhý kuloár - různě malými žlábky, přes malé stěnky a několik převějových hřebínků. Stále ve sklonu kolem 50ti stupňů. Šli jsme celkem asi 4 hodiny. Cestou jsme prošli 3x kolem zbytků starých stanů předchozích expedic, nejspíš z loňska. Na celém Česenu není prakticky vůbec dobré místo na postavení stanu, my jsme C3 založili v 7200, ale vhodnější výška - kvůli výškovému poměru mezi campy - by bylo tak 7400. Tam ale už vůbec není kde camp umístit. Aespoň tak to říkal Hans Kammerlander, který už je letos ve stěně K2 potřetí a myslím, že ví, o čem mluví.
Takže C3 jsme začali kopat hned nad stanem mezinárodní skupiny v 7200.
Radek vybral na poměry dost dobré místo - pod výrazným převisem a z jedné strany chráněné výraznou převějí.
Měl jsem problém s mrazem. Podcenil jsem přeci jenom trochu počasí, když jsme se ráno rozhodovali a nazul jsem jenom tenkou ponožku. Už při příchodu do C3 jsem cítil, že se blíží riziko omrznutí a tak jsem hned vlezl do stanu mezinárodní expedice, dva Francouzi byli na průzkumu někde nad C3. Asi čtvrt hodiny jsem si tam masíroval prsty a obnovoval oběh krvě. Radek mezi tím kopal plošinu, tak jsem se pak hned k němu připojil. Nejdřív jsme odstraňovali těžký starý sníh, potom zmrzlý firn a pak už jsme lámali vodní led. Celkem asi 4 hodiny.
Ačkoliv jsme v posledních dnech hodně stoupali, aklimatizace, myslím, probíhá dost dobře. Akorát při práci na plošině jsem cítil trochu přicházející bolest hlavy. Ale to když porovnám s jinými výstupy při jiných expedicích, je normální průběh. Takže dobrý.
Noc v C3 - protože po postavení stanu na plošině jsme byli rozhodnutí také v C3 přespat - byla celkem klidná. Jenom jsem dost málo spal. Možná mám ještě trochu potíž s časovým posunem mezi Pákistánem a ČR, potom taky ta noc ve stěně je vlastně dvanáctihodinová a pak asi je to trochu nepohodlím. To ale bude v highcampech vždycky.
V úterý ráno jsme moc nespěchali. Jednak byla viditelnost sotva 10 metrů a čekal nás s Radkem jenom sestup. Takže jsme vařili hodně čaje a ještě pořádně dozajistili stan. Každý jsme tam nechali kvůli tomu jednu zbraň. V 8.30 jsme začali sestupovat. Radek šel dost rychle napřed. Já jsem se ještě zastavil v C2, zkontoloval jsem stan a dál jsem cestou ještě potkal Šimůnka. Stoupal se Soňou a Budou do C2. Domlouvali jsme se čím dostavět - pokud vůbec - a vybavit C2 a C3. Rozhodně tam chybí jídlo!
Do BC jsem dorazil ve 14.15 hod. a rovnou jsem šel do koupele - řekl jsem si kuchařovi o pořádný hrnec horké vody.
Myslím, že přichází čas na podrobný plán na výstup na rameno - postavení C4 a to souvisí i s prvním útokem na vrchol.
Dost na mě zapůsobily v posledních dvou dnech jednak nález těch zničených stanů z minulých expedic - došlo mi, že tady je to tak drsný, že tu žádný materiál moc dlouho ani při nejslepší vůli dlouho nevydrží. A pak kanonáda kamení na dolním konci fixu pod C1. Tam odpoledne podél žebra tečou regulérní potoky a ty s sebou strhávají i dost veliké šutry, je to tam chvílema jen o štěstí. Radek to vyřešil tak, že v příhodné chvíli sednul na zadek a jel dolů šusem.
Zdeněk a Radek plánují nejméně dva dny odpočinku v BC. Miska s Mírou razí zítra do C1 s menší vynákou, chtějí vystoupit až do C3 a aklimatizačně tam přespat - to bude ale asi až ve čtvrtek nebo v pátek.
Mezi tím Šimon, Soňa a Bouda dorazili dnes do C2, přespí a míří do C3 ještě před Miskou.
V pondělí jsem prošel celý základní tábor pod Broad Peakem. Campy tam měli postavené Švýcaři, Estonci, Bulhaři a Argentinci. Švýcaři to právě balili - už přišli odspodu nosiči - a bez úspěchu po dvaceti dnech působení na kopci skončili. Naopak den předtím už odešel smíšený Čínsko-pákistánský tým - ti údajně vrcholu dosáhli (podle styčného důstojníka Estonců bylo na vršku 10 Číňamnů a dva Pákistánci - ale moc jsem mu zrovna nevěřil). Argentinci už prý od neděle číhají ve čtyřce a trojce a čekají na počasí. Zatím jim nepřálo. Estonci byli taky všichni pryč - v jejich campu byl jenom kuchař. Naopak Bulharů jsem ve tři hodiny odpoledne zastihl šest u oběda. Mají postavenou trojku - není z BC vidět na rozdíl od C1 a C2 - a s útokem počítají tak kolem 14. července. Ptali se na předpověď, ale zároveň jedním dechem konstatovali, že sotva kdy jim zatím vycházely.
Jan Rýdl
10.7.2001 - C3
Expedition Qgir - K2 build camp C3 on Cesen’s route.
Team Zdenek and Radek ascend on Cesen’s route on K2 to the 7200m and build C3.
This is how Zdenek Hruby saw that long Monday:
We woke up in our Hannah tent at 6 in the morning. The weather forecast was completely wrong. It was snowing, windy and we were in the clouds. Relying on the weather forecast we planned to go up and build C3 and now we did not know if we should go or not. We talked to a neighboring expedition and they did not recommend that we go up. At 7 am we finally decided to go UP !
The route to C3 is quite difficult compared to the segment between BC - C1 and it is permanently in a 50 degree incline. We were climbing for about 4 hours and we passed the leftovers of some tents. Probably from last years expeditions. There is no place to build C3 here on Cesen’s route, so we built ours at 7200m. It would be more appropriate if we could build at 7400m considering the elevation between the camps, but there is not enough space according to Hans Kammerlander. He is in the face of K2 for the 3rd time this year, and I believe he knows what he is talking about. So we started to dig at 7200 m just over the tent of the international expedition. Radek chose a great elevated spot with drift from one side.
I also had a problem with frost. Underestimating the weather, I put on thin socks in the morning. Approaching C3 I could feel the danger of frost bite. I entered the tent belonging to the international expedition and I massaged my toes for about 15 min. to get the blood circulating. Radek started to dig a space for the platform. First we took off the heavy old snow, then frosted a firn, and than we broke off some ice. It took us 4 hours to do this.
Even though we’ve done a lot of ascents, our acclimatization is going well. While we were working I felt headache coming. When I compare this with experiences during other expeditions, things are going pretty well.
Our night in C3 was quiet, but I did not sleep well. Perhaps I am still jet lagged or maybe 12 hours in a tent is just not too comfortable in any case.
We were not in a rush on Tuesday morning. Visibility was about 10 m and we had to descend. We cooked a lot of tea and checked that the tent was secured. In order to do so, we each left our axes there. Our descent started at 8:30 am. Radek was far ahead of me. I stopped at C2 to check the tent there and on my way I met Simon. He was ascending together with Sona and Bouda to C2. We were discussing what is needed at C2 and C3 and decided that we definitely need more food!
Arriving to BC at 2:15 pm, I immediately took a shower.
It is time for a detailed plan on how to ascend to the mountain shoulder, build C4, and attack the summit for the first time.
I found some of the leftover tents from previous expeditions and was somewhat effected by it. It made me realize that the weather conditions up there are difficult and no material will ever last long enough. I was also concerned about falling rocks at the end of the fixes under C1. There are streams in the afternoon along side the mountain rib and they are taking down some really big rocks, so sometimes you are relying on good luck. Radek solved it on his own. When he got the opportunity he went down on his buttocks!
Zdenek and Radek are planning to relax at least 2 days in BC. Miska and Mira are going to C1 with light bags. They want to go all the way to C3 to stay over night to get acclimatized. That will happen on Thursday or Friday.
I looked around at the whole BC under Broad Peak on Monday. There were 4 camps ( Swiss, Estonian, Bulgarian, and Argentinean ). The Swiss expedition was packing home after 20 unsuccessful days on the mountains. The Day before the Chinese - Pakistani expedition the was supposedly successful had left. Based on the info from the Estonian liaison officer there were 10 Chinese and 2 Pakistanis on the summit of Broad Peak. But who would believe liaison officer? Argentineans are waiting at C3 and C4 for the right weather conditions to attack the summit. When the Estonian team was gone, only their chef remained in the BC. I found the Bulgarians having lunch at 3 pm. They built C3. It is possible to see their C1 and C2 from BC. They are counting on around attacking the summit of Broad Peak on July 14th. They asked us about the weather forecast, but at the same time they answered for themselves in that it never fits anyway.
Jan Rydl