| Sleva v Namche Outdoor, Travel & Climbing Center |
Generální sponzor 
14.7.2001 - C3
Všichni sedíme v Base campu
Po návratu Zdeňkovy skupiny se zbytek lidí na kopci už jenom trochu zahemžil nahoru a dolů a tím dobývání K2 na pár dní ustalo. Důvodem je - jak jinak - počasí.
Ve středu se z C2 vrátil Šimon, Soňa a Bouda. Původně plánovali výstup pro aklimatizaci až do C3, ale Šimona nějak pobolívala hlava a tak šli raději dolů.
Bouda odpočívá v jednom z mála míst na výstupové trase kde si lze sednout bez jištění.
Soňa Vomáčková při výstupu s vynáškou do druhého výškového tábora.
Bouda sestupuje po vynášce a pobytu v druhém výškovém táboře. Snímek je z výšky asi 6.500 metrů.
Byli celkem dost unavení, ale v okamžiku, kdy přišli do BC, byla akorát v plném proudu oslava 55. narozenin bývalého vládce Baltistánu Agha Kareem Kgan, který nyní žije v exilu v Paříži. Odtud nyní různými nadacemi podporuje školy tady na severu Pákistánu a místní ho zato velmi uznávají. Na narozeniny proto Baltové - kuchaři, styčáci, nosiči a pomocníci všeho druhu - pozvali nás bílé, hráli na fujarku, buben a činelek a vybízeli k tanci. Takže dvě minuty poté, co Soňa se Šimonem dorazili a shodili bágly, tancovali na ledovcovém kamení i ve skeletech. Tančil i Bouda, ale jeho podukci, která měla velmi erotický podtext, přadatelé po dvou minutách utli.
Ten samý den - ovšem hodně brzo ráno - vyrazili na kopec Míra s Miskou. Míra se s vynáškou zastavil v C1 a Miska vystoupal až do C2. Měli jsme trochu potíže s vysílačkama, takže informace o tom, kde kluci na noc jsou byly k dispozici jenom díky jejich setkání se Šimonem.
To už se trochu horšilo počasí. Předpovědi se v tu chvíli sice dost horšily, ale tak zle to subjektivně z BC rozhodně nevypadalo. A tak jsme k nim pojali dost despekt. To byla chyba.
Čtvrtek využili oba bojovníci ve stěně k dalšímu postupu vzhůru až se nakonec odpoledne OBA ozvali vysílačkou z C3 v 7200metrech. To už C3 zahaloval dost výrazný mrak a kluci hlásili, že je sice hlavy nebolí a cítí se dobře, ale kolem stanu prý sněží a fouká.
Ráno - v pátek - bylo trochu dramatičtější. Bouda s Mírou a Miskou mluvil už v 06.00 hod a oba hlásili mizerné podmínky a úmysl sestupovat. V 08.00 vyrazili. Viditelnost byla tou dobou tak do dvaceti metrů a třicet čísel novo sněhu. Chvílemi i ještě sněžilo. Některé fixy museli hledat a vytrhávat zamrzlé ze sněhu. Přesto sestup pokračoval celkem dobře. Zastavili se v C1, vařili čaj a volali rádiem. Prý kolem nich často jezdí lavinky, jak se kopec zbavuje čerstvého sněhu. Pak opustili i C1 a zároveň jim naprosti vyšel Radek z BC. Byla ještě trochu mlha a z bezpečnostních důvodů obcházeli celé aktivní laviniště na sousední sjezdovce, ale i tak byli v pořádku ve 14.00 hodin v BC. Seděli jsme akorát u oběda a měli z nich radost.
Teď jsme všichni - všechny čtyři expedice pod K2 na tom vlastně stejně: všichni mají postavený C3 a teď sedí v BC. Všihni koukají dvakrát za deset minut na nebe, ptají se po předpovědích a dost těžce se odhodlávají plánovat jak asi bude na kopci dál.
Sobotu - začala slunečně, Soňa vyprala velké prádlo - jsme oslavili pravým českým vepřo-knedlo-zelo. Díky tomu, že Bouda už v Čechách pamatoval na bramborové knedlíky v prášku a nechal zavakuovat uzené vepřové, stačilo už jenom uvařit správně zelí a bylo. Soňa na to u Fída (jinak mu říkáme Peter) v kuchyňském stanu dozírala. Pokynula udělat knedlíky: těsto jako na čapáti ale nepéct, vařit! A potom pomáhala krájet zelí a skoro si ukrojila levý ukazovák. Šimon zachraňoval Soně prst mašlí z flastru a čajovým olejíčkem a snad to bude dobré. Nicméně výsledek byl skvělý - vepřo-knedlo-zelo - chutnal skvěle a k tomu jsme si otevřeli pivo. Sice jen jednu třetinku na dva lidi, ale chutnalo skvěle. Po měsíci uprostřed Islámské země dokonce trochu nezvykle, jaksi nově.
Všechny události stále překlenuje starost o počasí, dnes večer - 20.00 hod, když tuhle zprávu píšu - volali na náš satelitní tlf. Bulhaři, kteří číhají pod Broad Peakem a ptali se na předpověď. Původně chtěli dneska stát na vrcholu. Je ale špatná. Čekáme všichni. Alespoň že všichni zdraví a dobré mysli.
Jan Rýdl
14.7.2001 - C3
Everyone sits in Base Camp.
Zdeneks group returned and that is the end of conquering K2 for now. Why? Why else, bad weather.
Simon, Sona, and Bouda returned from C2 in Wednesday. They planned to go to C3, but Sona had a headache, so they decided that they’d rather return. They were quite tired, but just as they arrived the celebration of the 55th birthday of the Baltistan ruler, who lives in Paris in exile was in full swing. From exile he supports schools here in north Pakistan and locals love him for that. So we gringos are invited by all liaisons, chefs, and porters to celebrate with them. They are playing on drums and other instruments while cheering us on to dance. So 2 minutes after our arrival Sona and Simon were dancing on glacier rocks in their climbing boots. Bouda was dancing too, but his performance had a sexual feel to it, so unfortunately the coordinators cut it off very soon.
Mira and Miska left for the mountain face on the same day, but very early in the morning. Mira stopped with supplies in C1, Miska went to C2. We had a bit of a problem with our transmission, so information about sleeping arrangements we got to know only thanks to the fact that they met with Simon on his way down.
The weather was getting worst. The weather forecast promised really bad weather, but here in BC it was not as bad. So we respected the forecasters. It was mistake.
On Thursday both climbers went to C3 at 7200 m. They connected with us and told us that they do not have headache, but it is windy and snowing at C3.
It was more dramatic on Friday morning. Bouda talked to both Mira and Miska at 6 am and they were reporting bad weather and planned to descend. They left C3 at 8 am. The visibility was about 20 m and there were 30 cm of new snow and it was still snowing in spots. They had to look for some fixes and pull them out of the frozen snow, so that they would be visible. The descent went OK. They stopped in C1 made a tea and called us on the radio. They said there were avalanches around them which is how the mountain gets rid off fresh snow. They left C1 and Radek went to meet them half way from BC. It was a bit foggy and for security reasons they had to go around active avalanche spots, but even thne they were all right and back at 2 pm. We were just inching along and were happy to see them.
Now we are all in the same shape ( all 4 expeditions under K2 ). All have their C3 prepared and are sitting in BC looking every 10 minutes to the sky, asking for weather forecasts. It is difficult to plan anything on the mountain right now.
Saturday started with sunshine and Sona did a huge load of laundry, so we celebrated it by preparing our national food: dumplings, cabbage, and pork meat. Thanks to Bouda, who remembered powder dumplings and who vacuumed up the smoked pork, we had to do the cabbage just right. Sona was supervising Fido ( otherwise we call him Peter ) in the cooking tent. She ordered dumplings: dough like capati, but instructed him not bake it, but to boil it ! Then Sona assisted with cutting the cabbage and cut herself. So Simon helped her to put on some tea tree oil and hopefully it will be OK. Anyway, the result was delicious. We opened some beer with it. I must note that one beer was shared by two people, but the beer tasted great even that way too. After one month of not drinking in the middle of an Islamic country made its taste seem unaccustomed to us.
Whatever is going on, we care the most about the weather. Tonight - 8 pm - as I am writing this message, The Bulgarians under Broad Peak called on our satellite tel. Originally they wanted to be at the summit today, but the weather news is bad. We are all waiting. Well, at least we are all healthy and optimistic.
Jan Rydl