| Sleva v Namche Outdoor, Travel & Climbing Center |
Generální sponzor 
22.7.2001 - C3
10 lidí na vrcholu K2
Dnes ve 14.54 oznámil vysílačkou Šimon z C2, že právě v tuhle chvíli stojí na vrcholu 10 lidí - 6 Korejců, dva Španělé a dva členové mezinárodního týmu.
Korejci vyráželi z C4 na rameni v jednu hodinu po půlnoci za podpory nosičů a s kyslíkem. O něco později vyráželi za Španěly Jose Carlos Pauner Gotor (37) a Jose Antonio Garces (44) a za mezinárodní skupinu Hans Kammerlander a Jean Christophe Lafaille. Hans má v úmyslu sjet - a byl by první na světě - většinu stěny zpátky do BC na lyžích. Má v tom bohatou zkušenost.
Češi podle Zdeňka vážný úmysl zkusit vrchol oficiálně neoznámili, ale snažili se vybudovat C4. Samozřejmě něco jako takový podvědomí - postavím útočný kemp a jdu zkusit vrchol - jsme měli, ale když se nám čtyřku nepodařilo donést na místo na rameni, nebylo o něčem podobném ani pomyšlení, řekl Zdeněk, když se v sobotu dost pozdě večer vrátil do BC.
Kdo se vedle Radka a Zdeňka na pokusu o vynesení C4 na rameno nejvíc nadřel, je Miska. Takhle to viděl on:
Vyrazil jsem z BC jenom do C1 a druhý den - v pátek - rovnou do C3. Šli jsme tam čtyři, i s Mírou, ale bylo jasný, že bysme se ve trojce nevešli. Takže jsme se s Mírou domluvili, že buď jeden z nás bude unavenější nebo si hodíme korunou. Nakonec jsme neházeli, Míra už před C2 byl trochu vyčerpanej. My jsme teda ve třech vyrazili dál do C3 ale je fakt, že je to teda záběr hodně velikej. Navíc jsme měli bágly kolem 20 kg. Dorazili jsme tam tak k šestý večer a zjistili jsme, že stan je po smrti. Takže to znamenalo všechno vytahat, vyhodit z plošiny rozbitou konstrukci a postavit nový stan. To byl dvoumístný Alpinus. V osm bylo hotovo. Tak jsme vlezli dovnitř a fakt jsme se tam dost tlačili. Se všema těma věcma... I vařit jsme museli v sedě, normálně u toho ležíme. Zalehli jsme někdy kolem desátý, ale žádný velký spaní to nebylo. Pořád jsme do sebe šťouchali, spal jsem málo. Neměl jsem ani tak problém s výškou jako spíš s únavou.
Ráno jsme se dost dlouho balili. Jednak jsme hodně vařili, nejvíc samozřejmě pití. Já jsem měl dost silný nechutenství, ale přesto jsem sněd malou čokoládu a dva suchary. Vyrazili jsme nahoru k rameni v 11. hodin. Dost pozdě. Stoupali jsme hodně těžce. Radek první, já uprostřed a za mnou Zdeněk. Fakt jsme se snažili vynést najednou celý C4, takže jsme zase měli na zádech skoro dvacet kilo. Nad C3 byl dost čerstvý sníh, bořil jsem se a šel jsem pomalu. Po nějakých 200 metrech jsem najednou už jasně věděl, že to tam nedotáhnu a volal jsem na kluky. Sešli jsme se a oni se rozhodli se mnou sestoupit zpátky do C3.
Já jsem šel rovnou do C2. Jednak abych se dospal a aby se mi aspoň trochu spravila chuť k jídlu. Večer jsem se konečně trochu najed, aniž by se mi pak z toho dělalo zle. Já jsem byl ve výšce přes 7000 metrů poprvé v životě, ale mám zato, že všechny moje potíže byly spíš z únavy než z výšky. Myslím, že to snáším dobře a rozhodně pořád myslím na vrchol. Příště až půjdu, tak polezu z BC do C2 a pak pěkně po jednom táboře denně výš.
V sobotu později odpoledeě vyrazil do C1 Šimon se Soňou. Původně měl s nimi jít i Bouda, ale podle předpovědi to nevypadalo na dlouhý pobyt ve stěně, tak nanejvýš dva dny, a tak řekl, že mu to nestojí zato.
V pondělí se Radek s Mírou, který za ním vystoupal už v neděli s dalším stanem, znovu pokusili vytáhnout alespoň základ do C4. Radek pak volal, že nedošli a že zřizují depo se stanem a vařením pro C4 nějakých 200 metrů pod ramenem. Zdeněk, který s nimi z BC mluvil, zrovna nadšený nebyl: Kdyby vzali jenom stan a došli to, bylo by to světový. Takhle tam stejně na to postavení čtyřky budou muset čtyři lidi vyrazit.
Šimon se Soňou se hnuli do dvojky s vynáškou a ptali se po předpovědi. Jestli opravdu se s pondělkem má počasí kazit, vrátí se. Radka s Mírou očekává BC už dnes (neděle) večer.
Dneska byl náš kuchař v BC Broad Peaku a přinesl zpráv, že dnes se o vršek pokoušejí dva Bulhaři a snad i Argentinci. Estonci se chystají v pondělí.
Jan Rýdl
22.7.2001 - C3
10 climbers on K2 summit
Today at 2:54 pm Simon called the news from C2 that there are 10 people on the summit of K2: 6 Koreans, 2 Spanish, and 2 members of the international team.
The Koreans left their C4 at 1 am with the help of their elevation porters and with oxygen. Jose Carlos Pauner Gator ( 37 ) and Jose Antonio Garces (44 ), reached the summit for the Spanish team. Hans Kammerlander and Jean Christophe were the members of the international expedition. Hans plans to ski down most of the face back to BC. This would be the first attempt in the word on K2. Hans has plenty of experience in skiing.
We didn’t announce a serious plan to attack the summit at this time, says Zdenek. We wanted to build C4. Of course subconsciously we thought after building C4, we want to go to the top. There is not a question about the summit at this moment, because we did not manage to get the tent for C4 in the proper place on the mountain shoulder.
Miska together with Radek and Zdenek worked very hard to get our equipment up. So this is how Miska feels about it:
I left BC to get to C1. The very next day ( Friday ) I went all the way to C3. Originally we were four on the way up, but C3 accommodates only three climbers. So Mira and I decided to flip a coin to see who stays in C2 and who will continue up to C3. In the end Mira was tiered before C2 anyway. So the three of us continued to C3. I must admit it was pretty hard and each of us carried a 20 kg bag. As we arrived to C3 we saw the tent was completely destroyed. We had to clean everything up and raise a new tent. It was almost 6 pm. Our new tent is Alpinus designed for two people. We got in with all our stuff and it was very crowded. We cooked in a sitting position. Normally when we cook, we lie down. We went to sleep around 10 pm and it was a difficult night. Everybody was bumping into each other. I was very tired in the morning.
It took us too long to pack up in the morning. We also cooked a lot. I did not feel like eating, but despite that I managed to get down a little bit of chocolate and crackers. We left camp at 11 am. A bit late. We were ascending hard with Radek at the lead, then me and last was Zdenek. We wanted to bring up all of C4, so each of us carried about 20 kg. There was fresh snow over C3. While walking I was sinking in and I was walking really slow. After about 200 meters I knew that I will not get there with this load, so I called the guys. We got together and decided that they will go down to C3 with me.
I went directly to C2. Firstly to get good sleep and secondly to get a better appetite. Finally in the evening I ate without feeling sick. I was at 7000 m for the first time in my life and I think all these problems come from exhaustion than from elevation. I feel that everything will be OK, so I still have the summit on my mind. Next time I will be ascending, I will go from BC to C2 and then I will go up each day to each camp.
Simon and Sona left for C1 on Saturday afternoon. Bouda was supposed to go with them, but based on the weather it seems that they are in for a long stay ( 2 days ) on the mountain face. So Bouda decided it is not worth it.
On Monday Radek and Mira tried to bring up at least the basics for C4. Later Radek called to BC to say that they did not make it, so they deposited camp somewhere around 200 m under mountain shoulder. Zdenek, who talked to them from BC was not to happy: If they would only take a tent and make it all the way, it would be just great. This way all four of us have to build C4 anyway.
Simon and Sona arrived to C2 with the load and were asking for the weather forecast. If the weather will really get worst on Monday, they will return.
Our chef went to BC under Broad Peak today. He said that 2 Bulgarians and maybe even Argentineans are going for the summit today. The Estonians are planning to reach the summit on Monday.